Hrady a zámky

Užít si volný den, nebo dovolenou můžeme třeba i prohlídkou zámku, nebo hradu, je to příjemně strávený den a je i velmi poučný, dozvědět se něco i o naší historii. V ČR je mnoho zámků a hradů, pár si jich představíme.Hrad, výlet
 
Červená Lhota
   Existenci původní tvrze na místě nynějšího zámku předpokládáme někdy od poloviny 14. století. Prvním písemným pramenem je zápis učiněný do desk zemských až roku 1465. Zaznamenává dělení pozůstalosti Ctibora ze Zásmuk, jinak z Vlčetína, mezi jeho dva syny Petra a Václava. Snad prodejem přešla posléze tvrz do držení Diviše Boubínského z Újezda, který ji někdy kolem roku 1530 prodal rytířské rodině Kábů z Rybňan.
   Z rodiny Kábů byl bezesporu nejzajímavější osobností rytíř Jan, schopný hospodář, aktivní stavebník, věrný habsburský služebník, který zastával prestižní úřad výběrčího posudného v kraji Bechyňském.
Ve zdech zámku Červená Lhota plyne život již 600 let.  Zámek během této doby několikrát výrazně změnil svoji tvář. Poprvé to bylo krátce po roce 1530, kdy zdejší středověkou tvrz, doloženou písemně v roce 1465, koupil rytíř Jan Kába z Rybňan a začal ji renesančně upravovat. Snad největší a nejkrásnější změnu zaznamenala Lhota v době po roce 1641, kdy se stal majitelem zámku významný český šlechtic Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, za něhož proběhly barokní úpravy prvního patra. Poslední stavební úpravy souvisejí s knížecí rodinou Schönburg-Hartenstein, která zámek vlastnila až do roku 1945, kdy byl zámek zestátněn.
V tomto zámku bylo i natočeno několik pohádek. Mezi nejznámější patří Zlatovláska z roku 1973. Dále tu byli natočeni i filmy Svatby pana Voka a Pan Vok odchází. Bylo zde točeno mnoho pohádek a filmů. Tento zámek je opravdu překrásný a vstupenky jsou cenově dostupné, téměř pro každého.Zámek, architektura
 
Třeboň
  Renesanční zámek stojí na jihozápadní straně historického centra města. V těchto místech dříve stával panský dvorec, později přestavěný na kamenný hrádek, poprvé zmiňovaný roku 1374.
   Roku 1366 město odkoupili od pánů z Landštejna jejich příbuzní, Rožmberkové, a založili zde augustiniánský klášter. Povýšili původní osadu na poddanské město, které se začalo rychle rozvíjet. Vok z Rožmberka se roku 1479 ujal vlády nad rožmberským majetkem a vybral si Třeboň za své sídlo. Podstatně rozšířil budovu v dnešním severozápadním nároží a Jindřich z Rožmberka nechal přistavět východní a západní křídlo.
   Po požáru roku 1562 pověřil Vilém z Rožmberka stavitele Antonína Ericeru náročnými přestavbami hradu na renesanční zámek ve stylu italské módy. Přestavba probíhala v letech 1565 –1575, kdy byl západní trakt prodloužen na jih, na který navazoval spojovací trakt s bránou a věží a tím bylo uzavřeno vnitřní nádvoří.
   V areálu zámku byl vybudován zámecký pivovar a sladovna. Roku 1602 si Třeboň za své sídelní město vybral poslední vladař dominia rožmberského Petr Vok, který sem přesídlil s celým svým dvorem. Na přelomu 16. a 17. století stavitel Dominico Cometta rozšířil zámek o vnější nádvoří. V jihovýchodním křídle vznikly dva společenské sály zaklenuté vysokou zrcadlovou klenbou. Interiér jednoho z nich, tzv. Dvořanské světnice, vyzdobil malbami Tomáš Třebochovský. Stěny pokryl malovaným karmínovým závěsem se vzorem granátového jablka a nad něj umístil pás se 32 erby a jmény dvořanů Petra Voka z Rožmberka. Roku 1604 Petr Vok zakoupil dva domy vedoucí z náměstí ke klášteru, které nechal zbořit a v místě nechal vybudovat patrový dům pro obrazárnu a knihovnu. Stavba si vynutila zrušení původní tzv. Břilické brány. Později přistavěl dnešní Budějovickou bránu. V letech 1606-1610 spojil budovu zámku s klášterem tzv. pavlačemi, postavenými na zdech městského opevnění. Na počátku 18. století byla tato pavlačová chodba nahrazena zděnou stavbou, tzv. Dlouhou chodbou.
I tento zámek má dlouholetou tradici a všem doporučuji návštěvu tohoto zámku, kde si může člověk vybrat ze třech prohlídkových tras. A po prohlídce doporučuji procházku po městě a dát si jednu s třeboňských specialit.

This article was written by .